Pokud jde o zkušenější odborníky, zkoumá firma obvykle specifické dovednosti potřebné pro daný projekt a hard skills, tedy soubor znalostí, dovedností, zkušeností a schopností. Na některé části testování (manuální testy, uživatelské testy atp.) však nepotřebujete ani tak dlouholetou zkušenost, jako spíš určitý přístup k věci. Při výběru začínajících testerů obvykle hledáme skrytý talent a nadšení do práce a zjišťují se povahové rysy a měkké pracovní dovednosti.
Skill set dobrého testera
Jak tedy vhodného kandidáta rozpoznat a jak ho otestovat? Jak zvolit správného kandidáta pro testování? Na úvod je vhodné zmínit, že se mezi team leadery a dalšími odborníky z oboru vedou stále debaty o tom, jestli skutečně existuje něco, jako ideální osobnost testera. V některých společnostech jdou při výběru členů testovacího týmu spíše proti tomuto přesvědčení a vybírají si osobnosti různých typů, protože předpokládají, že různí lidé si snáze všimnou různých druhů chyb.
Přesto existuje několik vlastností, které se testerovi určitě hodí a na kterých se shodne většina diskutujících. Nejdůležitější z těchto vlastností, je zvídavost. Člověk, který testuje, by měl mít chuť zkoumat nové věci a mít tak trochu potěšení z toho, když najde chybu. Aby mohl produkt důkladně otestovat, měl by si klást hodně otázek, mít různorodé nápady a představivost.
Také se potřebuje umět vcítit do uživatele produktu a přemýšlet, jak bude uživatel se softwarem pracovat a jak se při tom bude cítit. Pokud vybíráme nového člena do testovacího týmu, můžeme zkusit s sebou na pohovor přinést obyčejný nebo naopak něčím neobvyklý předmět. Následně se kandidátů zeptáme, čeho všeho si na předmětu všimli a jak by otestovali jeho funkce. Člověka, kterého hledáme, by tento experiment neměl vyděsit, spíše zaujmout, nebo i pobavit. Konkrétní odpovědi nejsou tak důležité, ale měl by být schopen se na úkol podívat z více úhlů pohledu.
Důležitou, přesto málo žádanou a testovanou, je schopnost komunikovat a podávat negativní informace citlivou formou. Když tester najde chybu, znamená to, že někdo, nejčastěji vývojář, udělal něco špatně. Tester s vývojářem musí chybu komunikovat a následně s ním spolupracovat na nápravě situace. Nejjednodušší je zeptat se kandidáta na podobnou pracovní zkušenost, anebo nastínit fiktivní situaci, kde tuto dovednost lze rozpoznat. Držte se raději čistě pracovních situací a vyhněte se osobním anebo problematickým tématům.
Tester by měl chyby nejen umět najít ale i taktně sdělit. Zkušenější tester obvykle také zvládá průběžně si nastavovat priority a organizovat práci. Umí analyzovat situaci, například vyvodit, co všechno by se ještě mohlo pokazit. Tester má totiž v praxi často velkou zodpovědnost (dohlíží, aby finální produkt neměl závažné chyby) a málo času na provedení své práce. Proto opomenutí úkolu nebo zmatkování při provádění pracovních činností může mít závažné následky.
Obecně vzato, povahové vlastnosti kandidátů můžeme obvykle odhadnout z kontextu odpovědí, celkového stylu komunikace kandidáta a behaviorálních otázek. Není ale ostuda se zeptat: „Proč si myslíš, že jsi dobrý v testování?“ nebo „Co z tebe dělá dobrého testera?“ Možná se tím rozproudí zajímavá diskuze.
Co by měl umět tester
Zmínili jsme, že u zkušenějších kandidátů je obvyklé zkoumat nejen osobnost ale i znalosti a praktické zkušenosti. Prokázat znalost konkrétní technologie bývá důležité například v automatickém testování.
V interním HR je obvyklé požádat budoucí kolegy kandidáta, aby vám připravili test přímo pro konkrétní projekt, anebo se pohovoru účastní kandidátův potenciální nadřízený, který se zeptá na správné technické otázky. Pokud takové možnosti nemáte, můžete pro otestování základních znalostí vyzkoušet například tento test:
https://www.softwaretestinghelp.com/software-testing-online-quiz/
Vhodnými znalostmi pro testování jsou zejména znalost operačních systémů testovaných zařízení a databázový jazyk SQL. Zjišťovat také můžeme prokazatelný zájem o obor, například účast na konferencích, sledování nových trendů v testování, četba knih a diskuze na fórech mohou být důležité. Potvrdit, že se člověk učí sám ve volném čase, může být ale složitější než například u vývojářů, kteří si píší své vlastní projekty.
A na co si dát pozor v životopisech testerů? Některé certifikáty, např. ISTQB, jsou sérií odpovědí na otázky, které se dají naučit z paměti během pár dnů a nemají proto velkou vypovídací hodnotu o schopnostech (jako u řidičského průkazu). Podobné je to s Bug Tracking systémy (jako Jira), které jsou si dost podobné a jednoduché na ovládání, takže konkrétní program, který na sbírání chyb používáte, uchazeč ve skutečnosti předem znát nemusí.